Katastr nemovitostí je soubor údajů o nemovitostech v rámci České republiky. Zahrnuje jejich soupis, popis, geometrické a polohové určení. Součást tvoří také evidence vlastnických a jiných věcných práv, které zákon stanovuje k těmto nemovitostem. Je také zdrojem informací sloužících k ochraně práv souvisejících s nemovitostí a to pro daňové a poplatkové účely, ochraně životního prostředí, zemědělského a lesního půdního fondu a dalších přidružených odborů.
Katastrální úřad je úřadem spravujícím agendu katastru nemovitostí. Úřad také poskytuje výpisy z katastru nemovitostí, opisy nebo kopie a to jak katastrálních map, tak i souborů popisných informací.
Jedná se o mapu zobrazující nemovitosti evidované v katastru nemovitostí. Obsahuje body bodového pole, polohopis, popis, který zobrazuje všechny nemovitosti a katastrální území. Pozemky jsou označeny parcelními čísly a značkami druhů pozemků
Pozemkový úřad zajišťuje veškerou agendu při pozemkových úpravách a vytyčování hranic pozemku k hospodaření vlastníků pozemku.
Jedná se podle § 27 písm. h) katastrálního zákona č. 344/1992 Sb. o technickou jednotku, kterou tvoří soubor nemovitostí, které jsou místopisně uzavřené a v katastru nemovitostí společně evidované.
Věcná břemena omezují vlastníka konkrétní nemovitosti v souvislosti s 3. osobou. Jedná se zejména o to, že vlastník nemovitosti musí respektovat opatření, která souvisejí s nemovitostí. Často je řeč o příjezdových cestách k nemovitosti přes pozemek 3. osoby. Věcná břemena se váží k nemovitosti nebo patří konkrétní osobě. Pokud je břemeno spojeno s nemovitostí, přechází věcné břemeno automaticky na vlastníka této nemovitosti.
Obnova katastrálního operátu je v podstatě nové vytvoření katastrální mapy a nových informací o nemovitostech včetně vlastníků a právních vztahů. Obnova katastrálního operátu se provádí opětovným mapováním, případně přepracováním současné katastrální mapy.
Když dochází k pozemkovým úpravám, mění se právní stav pozemků, kterými se ve veřejném zájmu hospodaří. Jde prakticky o úpravu pozemků tak, aby byly dobře přístupné a sloužili vlastníkům co nejlépe. V souvislosti s touto činností se uspořádávají práva k jednotlivým pozemkům a pokud jsou tak věcná břemena. Druhotný efekt je takový, že se zlepšuje životní prostředí, půdní fond a celkový koncept krajiny.
Jedná se o technický podklad pro zápis změny do katastru nemovitostí. Geometrický plán je potřeba v případě, kdy je nutno změnu vyznačit v také v katastrální mapě. Využití najde například při dělení pozemku, při změně hranic pozemku, při vyznačení budovy či vodního díla, pro vymezení celkového rozsahu věcného břemene k pozemku či nemovitosti do katastru nemovitostí.
Parcela je v geodézii geometrické určení a zobrazení pozemku v katastrální mapě. Současně se také vyznačuje parcelovým číslem.
Stavební parcela je pozemkem, který je evidovaný jako druh pozemku zastavěné plochy.
Budova je každá nadzemní stavba, která je soustředěna do prostoru a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí.
Vytyčením hranic pozemku se řídí § 19a zákona č.344/1992 Sb. a § 87 až 90 vyhlášky č. 357/2013 Sb. Jedná se o vyznačení hranic pozemku v terénu. Práce provádí geodet. Výsledkem je dokumentace vytyčení hranic pozemku, kterou tvoří vytyčovací náčrt včetně seznamu souřadnic vytyčených lomových bodů a protokol.
Katastrální výměra parcely se definuje v m². Je jedním z údajů v katastru nemovitostí. Jedná se vždy o velikost obsahu zobrazené plochy na mapě.